Je možná genová manipulace?  

Zpráva ze zahraničního tisku:

Vědci v USA "sestaví" zcela novou, umělou formu života. Genetickou manipulací vznikne jednobuněčný život nového typu, do kterého zamýšlejí zabudovat bezpečnostní mechanismy, které zaručí, že organismus neunikne, nenapadne člověka, a pokud přeci, tak že sám odumře. Nemohou však sdělit příliš podrobností, neboť ty by se daly využít pro vývoj "nové generace biologických zbraní". (Zdroj: Washington Post)

Nedávno byl v The Ledger-Star otištěn následující článek: Los Angeles (AP) - „Když Egypťané před mnoha tisíci lety mumifikovali faraóny, činili tak proto, neboť věřili, že mrtví se někdy v budoucnu opět reinkarnují na zem. Tato doba již přichází, tvrdí univerzitní zoolog. Nebude se však jednat o proces reinkarnace, řekl skupině vědců profesor Olof Carlson, ale o proces obnovy. Mrtví neobživnou. Místo nich budou vytvořeny kopie mužů a žen, jež kdysi žili.

Genetické kódy uchované v suché tkáni mumifikovaných těl lze umístit do oplodněných vajíček. Znamená to rovněž, že jakmile bude zjištěn genetický kód génia, bude možno vytvořit tisíce jeho klonů."

Ti, jež jsou seznámeni s výklady Edgara Cayceho, si vzpomenou na „automaty" či „věci", které existovaly v prehistorické době a byly výtvor tehdejších vědců. Co se jejich statusu týče:

Otázka: Přebývala v těchto tvorech lidská duše nebo se jednalo o zvířata?
Odpověď: To, co bylo vytvořeno Stvořitelem, mělo duši; to, co člověkem, bylo na úrovni zvířat. 364-7

Můžeme tedy předpokládat, že géniové vytvoření člověkem by duši nejspíše neměli.

Role těchto automatů byla definována jasně:
V oněch dobách (v Atlantidě - pozn. redakce) většina lidí nepracovala, aby si vydělával a na živobytí. Jako sluhové jim sloužily „automaty" či „věci"; jež vykonávaly práci v domácnosti, na polích atd. 1968-2

Podle výkladů byla v závislosti na potřebě regulována dokonce i jejich výška.

... měli různou výšku a to od trpaslíků po giganty. Na zemi tehdy žili lidé, kteří měřili až kolem 360 centimetrů. 364-11

Z následujícího novinového článku vyplývá, že program nastíněný profesorem Carlsonem vzbuzuje řadu pochybností.

London (The Virginian-Pilot) - Brzy bude možné lidi plodit tím samým způsobem, jakým rozmnožujeme růže. Podle nositele Nobelovy ceny profesora Joshui Lederberga bychom se měli zamyslet nad všemi možnými riziky, jež takováto možnost přinesla. Daná proceduna v podstatě není příliš složitá. Jádro z buňky člověka, jehož si přejeme naklonovat, je implantováno do vajíčka. To obsahuje genetický materiál obou rodičů. Buněčné jádro z jakékoliv tkáně jedince obsahuje kompletní genetickou informaci, potřebnou pro jeho případné naklonování. Použitím tohoto buněčného jádra tak můžeme získat nového identického člověka či klon.

Pokud by to fungovalo i v případě lidí, bylo by možné zmrazit část tkáně, například Einsteina, a později ji použít k jeho naklonování. Biologové by tak měli možnost sledovat, zda tento druhý Einstein dokáže překonat prvního Einsteina či nikoliv. Nabízí se otázka, co rozumíme lidskou identitou, nastoluje problém profesor. Lidské klony či geneticky identičtí lidé by spolu nejspíše velmi snadno komunikovali. Podobně jako jednobuněčná dvojčata. Mimoto by se geneticky identické orgány a tkáně daly bez potíží transplantovat.

Na druhé straně biologická síla člověka jako druhu spočívá v jeho mnohosti a adaptibilitě, umožňující mu se vypořádat s nejrůznějšími druhy nových podmínek. Klony by se tak z hlediska vývoje mohly ocitnout ve slepé uličce, neboť by byly vhodné pouze pro speciální role. Klonování by proto muselo být doplněno konvenčním rozmnožováním, aby se zachovala genetická variabilita. Podobně se postupuje i v případě množení rostlin, říká profesor.

Klonováním by nepochybně byli nadšeni chovatelé závodních koní a dobytka, kteří by tak do nekonečna mohli „vyrábět" duplikáty vítěze koňského dostihu. Biologické objevy by nás však také mohly zavést do neznámých teritorií, varuje Lederberg. Možná bychom lidské jádro mohli implantovat do buňky nějakého zvířete, například do gorily, a tak vytvořit tvora, jenž by byl napůl člověkem a napůl gorilou.

Nejedná se o nejpříjemnější témata pro konverzaci. Je však nutné vzít v úvahu všechna možná nebezpečí, jež takovéto experimenty představují.

O bytostech, jež byly z části lidmi a z části zvířaty, se dozvídáme z výkladů Edgara Cayceho.

... v onom období stále žili ti, kteří měli ocasy, šupiny, zvířecí tlapy či kopyta.

Tyto hybridní bytosti byly zobrazeny Egypťany, Asyřany, Řeky a některými indiány (Mayové, Inkové), a to buď v podobě soch nebo kreseb. Rovněž se dochovaly příběhy, které pokládáme za mýty, nebot existenci takovýchto bytostí nepokládáme za možnou. Podle výkladů byly ve starobylém Egyptě podniknuty kroky, jejichž cílem bylo zvířecí charakteristiky odstranit.

... těla měnila vzhled pomocí chirurgických zákroků a duchovních praktik, jejichž cílem bylo se hlouběji seznámit s duchovními aspekty existence. Z jejich nohou postupně mizelo peří. Mnoho z nich ztratilo ocasy, pařáty a tlapy se změnily v končetiny, více se podobající lidským. 294-149

....Byli zde ti, jež svá těla začali očišťovat ... jejich aktivitu bychom mohli přirovnat k činnostem těch, kteří jsou hospitalizováni: operativními zásahy byly odstraňovány
části těl zvířecího charakteru, jako například ocasy, peří, křídla atd. 281-43

 ukázka je z knihy Tajemný svět Edgara Cayceho, vydalo nakl. Eko-konzult, ISBN 80-89044-44-1