Lidstvo jako experiment
Darwinova teorie. Pro lidstvo neotřesitelný základ jeho vzniku. Dává
nám jistotu a pocit bezpečí při odpověďi na otázku kde jsem se tu
vlastně vzali. Opravdu jsme vznikli přirozeným vývojem z primátů?
Opravdu jsme se vyčlenili, jako jediný druh na této planetě, z přirody a
vesele ji ničíme a vůbec žijeme a chováme se navzdory její přirozenosti?
Opravdu jsou staré báje o bozích přicházejících z nebes jen hloupé povídačky
dávného lidového folkloru? Nabízí se více podobných otázek, týkajících
se vzniku naší civilizace, na které nelze jednoznačně odpovědět.
V současné době se genetika dostává na takovou úroveň, že za nějaký čas by nebyl problém „vyrobit“ člověka s vlastnostmi a fyzickými parametry přesně na objednávku. Experimentujeme na ovcích a jiných zvířatech. Je to dáno naším teritoriálním vnímáním. Jsme jediná planeta. Pokud připustíme, že někde hlouběji ve vesmíru je společenství planet, nebo dokonce galaxií daleko vyspělejších než my, pak jejich pokusy s genetikou různých živých tvorů daleko přesahují naše možnosti. Pro naše teritoriální vnímání není vůbec žádný problém dělat pokusy na jedné laboratorní myši, či řekněme skupině myší, umístěných v teráriu. Pro společenství galaxií, při jejich teritoriálním vnímání, se terariem může jevit celá planeta s přirodnímy podmínkami vhodnými pro život. Nejsme genetický experiment mimozemské inteligence?
Mnozí laičtí odpůrci možnosti sledování naší planety mimozemskou inteligencí namítají proč nás vesmírné bytosti nekontaktují a nepřistanou například na zahradě Bílého Domu, či při zahájení Olympijských her, a to před zraky milionů diváku v přímém přenosu mnoha televizí. Pomiňme možnou paniku, jež by toto mohlo způsobit a pomiňme i neověřené kontakty nejen Americké vlády s mimozemskými bytostmi, ale držme se fakt. Pokud bychom my na Zemi provozovali genetický experiment řekněme na primitivním, civilizací netknutém divošském kmenu kdesi u Amazonky, jistě by nebylo naším cílem kmen prvotně kontaktovat a demonstrovat tak své božství. Vědci by z povzdálí utajeně pečlivě monitorovali chování kmenu v anonymitě, tak aby se nenarušil jeho přirozený vývoj. Teprve až by primitivní kmen byl schopen logicky akceptovat naši existenci, bylo by možné postupně je připravovat na důstojný kontakt s námi. Pokud si tuto úvahu převedeme teritoriálně na genetický pokus společenství galaxií s naší populací - nejsme právě ve stadiu, kdy nás mimozemská inteligence globálně připravuje na kontakt?
A pak, bylo by v jejich zájmu nás vůbec kontaktovat? Jestliže akceptujeme vyspělost mimozemské civilizace, které se nemůžeme ani přiblížit v dohledných několika 1000 letech, mohou na nás nahlížet stejně jako my nahlížíme na laboratorní pokusné myši v terariu. Pokud se pozemským vědcům pokus na myši nezdaří, je myš usrmrcena přiložením vatičky s éterickým jedem k jejím čichovým orgánům, aby se ukončilo její další trápení. Nikdo nemá výčitky svědomí. Jde přeci jenom o zvíře bez lidských citů. Při stejném vědeckém náhledu mimozemské inteligence by se i nám mohlo stát, že bude případný gentický projekt „člověk“ znenadání ukončen. Ostatně v minulosti se to již možná stalo. V bibli zmiňovaná potopa světa prý byla seslána na Zem bohy (rozuměj mimozemskou inteligencí), aby spláchla vše živé z povrchu zemského neboť lidé se pářili s polozvířaty (výsledky genetických experimentů?), navzdory zákazu bohů.
Nabízí se tedy idea, že první genetický experiment se vymkl kontrole do té míry, že mimozemská inteligence musela zaplavit planetu vodou a spláchnout živé genetické paskvily, které se křížením vymkly kontrole. Noemova archa, která měla pojmout vždy jeden pár (samce a samici) všech žijících tvorů, by pak mohla být přebájeným obrazem genetické banky, díky které se mohl po opadnutí vody obnovit přirozený život na Zemi. Pokud připustíme teorii, že lidstvo je genetický experiment mimozemské inteligence, jdeme správným směrem, nebo jsme zralí na novodobou potopu ?
O autorovi
Petr Matějček - hudebník a člověk, který se
zajímá o duchovní literaturu, témata UFO, mimozemské civilizace, vesmír,
záhady a tajemno. Mimojiné píše duchovní úvahy a zamyšlení a skládá
relaxační a meditační hudbu. O hudbě říká: „Hudba je lék na všechny
bolesti. Hudba je radost a dobře zvolená, nás dokáže dostat do nálady
takové, jakou právě chceme mít. Hudba je dar od Boha. Když k ní přistoupíme
s pokorou a čistým srdcem, stejně jako bychom měli přistupovat k životu,
naplní nás a prostoupí od hlavy až k patě. Hudba nám dává neuvěřitelnou
možnost vypnout mysl, zaposlouchat se a tím se přenést na druhý břeh
reality, zapomenout na problémy, ze srdce se radovat nebo prožívat okamžiky
štěstí, klidu a pohody.“
Článek připravil(a): Petr Matějček ,
5. srpna 2005